úterý 27. ledna 2015

Maryša a Nesvačilka?

Je leden, za okny konečně padá sníh a já přidávám další "várku historie".
V určité fázi života člověka začnou mít historická fakta jinou hodnotu, zvláště ta rodinná. Je pouze málo mladých lidí věnujících se tvorbě rodokmenu vlastní rodiny. Zato důchodců je na stránkách matrik absolutní většina. Je za tím snaha zanechat nastupujícím generacím historii, její zkušenosti a zajímavosti.  Objevujeme neustále se opakující příběhy jenž vás uchvacují na televizních obrazovkách v nekončících seriálech. Občas, ale narazíme na fakta, která jsou výjimečná a překvapivá. Existují i stovky let a nikdo si jich nevšimne. pamětníci pomřeli a příběh zmizel.
Literatura zachycuje zajímavé příběhy a ani nás nenapadne, že to samé se událo i u nás. Vykukuje to na vás ze starých matrik. Stačí jen hledat, ale to potřebuje čas a ten mladé generaci chybí více než důchodcům.Ve škole naši generaci "krmili" nesmyslnými příběhy Pavlíka Morozova, Zoji Kosmoděmjanské, ale žádný z učitelů nám nepodal informace týkající se nás, našich rodin.
Představím vám příběh o němž si myslíte, že jej znáte. Je z našeho okolí a odehrál se dávno, za časů císaře s licousy co nechal povraždit ve válce půl Evropy. Maryša se zdá být notoricky známým příběhem, ale jako bychom chodili nevšímavě okolo něj. Mladá holka si musela vzít starého sedláka a otrávila jej.
Skutečný příběh jenž se odehrál v Těšanech je dramatičtější než divadelní příběh upravený pro několik osob na jevišti.
Ve skutečnosti se dívka z Nesvačilky vdala do Těšan na grunt č.39 jenž století patří rodině Urbanů. Dnes je to dům vedle restaurace  "U Frantíka". Velice brzy však sedlák umírá. Vdově je 24 roků. Je trochu záhadou proč se na grunt dostává z Borkovan Felix Turek. Možná jde o přízeň rodiny Urbanů. Nechce se mi věřit, že si ho vybrala sama mladá vdova. Takové zvyklosti tenkráte nepanovali. Nemám zatím zjištěno, že byly ze svazku s Urbanem děti.
V květnu 1878 je svatba  Felixe Turka. Takže ani jeden ze žijících aktérů příběhu není Těšaňák. Život jde normálně dál. Přichází na svět 4 děti. Jedna dívka ve čtyřech letech umírá. Po vánocích roku 1887, ale umírá Felixovi první žena. Ve 33 letech na tuberkulózu. Zlomová situace kterou Mrštík mistrně využil a proslavil. Docela hutný život. Dva manželé, minimálně 4 děti a tři bolestné pohřby. Zůstávají tři děti a hospodářství bez hospodyně. Situace která se tenkráte vždy rychle vyřešila. Jde pouze "přes ulici" k Horákům kde je mladá holka na vdávání. Ani ne za půl roku je svatba kterou všichni vnímáme jako nerovnou.  Pětatřicátník si bere dvacetiletou. Není to zase tak zvláštní svazek. O několik desetiletí si v Těšanech můj předek vzal, po smrti první ženy, tu druhou za dva měsíce a byla o 18 roků mladší.  Nedívejme se kriticky na tehdejší normy. Jejich životní problémy se s těmi našimi nedají vůbec srovnávat. Skutečné Maryši (uvědomte si jak hrubo se jí také říká, dnes bychom ji nazvali Majkou, Maruškou nebo Marií) první narozené děti umírají, ale přesto vychová vlastní i ty po první ženě. Všechny provdala do "dobrých rodin". Pro kafé asi chodila i "k židovi", ale jistě si Felixe vážila jako dobrého hospodáře a určitě jej neotrávila.
Nejvíce mne fascinuje, že ve dvaašedesáti přijdu na to, že onou dívkou a první ženou Felixe je Anna Lízalová z Nesvačilky č.10. Z mého "rodného domu".
Tady je důkaz:
http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/138/?strana=70

VL

PS
Prvnímu manželovi, Franci Urbanovi porodila 11.8.1872 dceru Marii. Ta však 30.12.1872 umírá.


úterý 6. ledna 2015

Po pradědečkovi pátrám


Takřka idylický obrázek. Dozrávající pole, udržovaná obydlí u okresní silnice.



Stačí však napsat kraj kde byl snímek, v červnu 2012 nafocen, a pro většinu znalých čtenářů je po idyle.
Halič.
Dnes území rozdělené mezi Polsko a Ukrajinu. Leckterý náš dědeček či pradědeček tímto krajem nechtěně prošel. Ti šťastní se vrátili, ale mnozí tam nemají ani svůj hrob. Před sto lety tam zuřila bitva za bitvou a my jsme nepoučitelní. Zase se chrastí zbraněmi a che se vnucovat vlastní názor velkým klackem. Tenkráte to byl dědula s licousy z Vídně, dnes je to černoch z Ameriky.
Je mi smutno z toho kam se politika zase dostala.
Je mi smutno také z této fotky, jenž ukazuje kraj, kde někde zůstalo tělo mého pradědečka.
Musel v neděli ráno 1.srpna 1914 rukovat chránit Rakouské impérium. Opustil nesklizenou úrodu, ženu a 4 děti. Více je nespatřil. Pražské noviny otiskli, za tři měsíce po jeho odjezdu, takové oznámení denních ztrát na bojištích.



Dědu na bojišti ani nenašli. Až 31. 12. 1919 byl prohlášen, úředně, za mrtvého. Vy ho v seznamu najdete ve třetím sloupci.
Po přejití prvního návalu smutku se utěšovali děti i žena, že snad přežil a někde tam zůstal.
Cár papíru pro pozůstalé a ještě dvě malá pole na Gandiji, dostal sirotek Gabriela od státu.
Nedávno jsem z nich zdědil 140 m2. To není na hospodaření, tak na pěkný hrob. Že bych jej tam pradědovi , konečně udělal?

Fotku nemám. jen tyto vzpomínky.
VL

sobota 3. ledna 2015

Jak se dostal Sedláček do Nesvačilky.

Stačí malý impuls a nuda je pryč. Je jedno zda je vám "..náct" či "..sát". Nedávno se na mne obrátil vzdálený příbuzný o pomoc s rodokmenem. Zajímá jej, dnes již vymizelé příjmení Sedláček. Protože i já jsem potomek tohoto rodu, tak jsem se pustil do bádání.
Když se živíte celý život "rukama" tak je takové hledání i učením a tedy nejde právě o lehkou a rychlou činnost. Vlastní vzpomínky a vzpomínky pamětníků jsou "pasé", nepamatuji si, a pamětníky jsme již my a tím vlastně já. Je toho zoufale málo. Nositelé tohoto příjmení obývali v mém dětství domy číslo 9 - Jančíkovi, číslo 14 - Bartákovi, číslo 16 - dnes Lubomír Lízal a také číslo 77 - Pavel Husák. Až na Jančíky, jde u ostatních o přímé potomky Sedláčků.
Vnořil jsem se do matrik a využil i knihu pana Koníčka o Nesvačilce. Z vlastního rodokmenu vím, že manželka prvního Lízala pocházela z čísla 13 a byla Truhlářová, také moje prababička byla z téhož domu, ale již rozená Sedláčková. V Koníčkově knize naleznete údaj, že Matouš Truhlář roku 1744 koupil dům, ve kterém bydlel první obyvatel Nesvačilky Jan Tihlařík. V soupisu domů z roku 1776 má již dům číslo 13 a je tam napsán Matěj Truhlář. Možná to trochu působí zmateně, ale zcela jistě jde stále o stejnou osobu. Chyba je pouze v přepisu původního, zapsaného jména Mathias. Já se budu snažit používat jména tak jak jsou uvedena v dokumentech. To bude trochu "guláš", ale potom jsou ta jména dohledatelná. Přeložením ztrácí přehlednost a vedou k matení. Takže Mathias Truhlář je pátým majitelem gruntu na čísle 13. Na to odkud přišel jsem zatím nenarazil, ale jistě se to dovím, zatím jsem nepátral v pozemkových knihách. Jisté je to, že na přesunu obyvatelstva měl velký vliv navštěvovaný kostel. V dotyčné době to byl v Újezdě u Brna a tak stejná příjmení najdeme v oněch létech v Žatčanech i Újezdě. Matriky, ale narození pod příjmení Truhlář nikoho neuvádí.
 I sto let po bitvě na Bílé Hoře, to nebyla lehká doba. Mathias koupil dům s manželkou Voršilou když jim bylo 24 a 20 roků. Asi přišli bezdětní, protože jim umírali pouze děti narozené v Nesvačilce. Na zápisy zemřelých byli faráři, co by matrikáři "psi". Umíralo více lidí než se rodilo, protože si ušetřili práci a do narozených zapisovali až po určité době a asi pokřtěné, ale zemřelé takřka ihned.  První žena Voršila mu porodila 5 dětí a zemřela 13.8.roku 1761. My řekneme, že "již" 1.2. 1762 se oženil s místní Annou Šteflovou.. Šlo o nutnost mít v domě ženu, aby se starala o chod domácnosti. Láska žádná. Ta mu porodí jednoho syna a ten rok také umírá.
V červenci 1763 do domu vchází vdova Anna po Johannesi Kopřivovi z Bošovic, jako nová paní domu. Ta žije do roku 1771 a ve věku 24 roků umírá. Po ní přichází z neznáma nová paní, Eleonora. Svatba se musela konat mimo naši farnost, jelikož není v matrice Nesvačilky uvedena. Ta mu porodí i moji prapra..babičku Catherine Truhlářovu a další tři děti. To poslední se narodilo když Mathiasovi bylo 62 roků. "No koment", tak to píší matriky o malém Mathiasovi. Narodil se uvedeným rodičům 3.11. 1782. Prozatím jsem nezjistil přesné datum, ale v tom čase umírá Mathias Truhlář starší.  Neuplynul ani rok a najdeme zápis svatby na domě č.13. Vdova Eleonora Truhlářová si ve věku 25 roků bere Johannese Sedláčka ze Žatčan číslo 83, starého 23 roků. Dvě žijící dcery Truhlářovi jsou " namydleny" a paní Sedláčková je brzy provdává. Od roku 1783 byli Sedláčci v Nesvačilce, prozatím na čísle 13..
Už  nejsou, ale o tom zase jindy.

VL

PS. Mathias umírá 3.11.1782, vdova Eleonora se vdává 26.10.1783