úterý 13. prosince 2016

Těšany 39 - Maryša dle matriky


Franc Urban + Anna Lízalová + Felix Turek + Marianna Horáková na gruntu č. 39 v Těšanech




Tento blog je o Nesvačilce a já se nyní trochu odkloním k sousední vesnici Těšany. I pravověrní Nesvačiláci však brzy pochopí, že je to vlastně i o nás. Po dvouleté tvorbě rodokmenu mohu  prohlásit, že velká většina rodilých Nesvačiláků má geny z Těšan a takřka to samé se dá říci opačně.
Vždyť Husák se k nám dostal právě z Těšan. Toto prolínání genů je na samostatné bádání, ale tomu se chci vyhnout. Nesmírně mne zaujal skutečný příběh jenž zpopularizoval Alois Mrštík.
Téměř každý v Těšanech a okolí si myslí, že zná Maryšu, tím je myšlen onen divadelní příběh, jenž se zúžil do do plochého konstatování, že mladá dívka si musí vzít starého sedláka.  Jde o realistický příběh života na vesnici  jen málo poopravený od reality, a přesto slavný.
     Snad stokrát jsem kráčel ze školy okolo toho stavení vedle fary a nikdy mne nenapadlo, že i moji předkové k němu mají vztah. Ne, Maryšin rodokmen žádného Lízala, ba vlastně ani Nesvačiláka, neobsahuje. Ten vztah se váže k celému příběhu, jenž předcházel svatbě 6. června 1888 v Moutnickém kostele.

http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/138/?strana=84

Toto se dá nazvat závěrem dramatu na domě číslo 39 v Těšanech. Dál to byl zase příběh o odříkání a dřině selského života, ale bez oné vražedné zápletky , jenž si Mrštík vymyslel. Násilná smrt tomu však také předcházela.
Zná někdo komu vlastně onen grunt, či selské hospodářtví patřilo? 
Nejde o rodný dům Maryšin, ale o celolán na č.39 jenž patřil rodu Urbanů.
Lánový rejstřík 1656 udává 6 celolánů a na druhém měl Martin Urban 52 staromoravských měřic polí. Jsou tam uvedení i předchozí hospodáři a pouze Jan Juříček a Martin Urban tam nemají nikoho uvedeného o čemž se dá uvažovat jako, že zdědili hospodářství. U ostatních jsou předešlí nájemníci jiní než ti v době zápisu. Je však také možné že právě oni obsadili prázné hospodářství. bylo totiž krátce po třicetileté válce a nebylo lidí.
Tereziánský katastr z roku 1749 udává v Těšanech 4 stará celolánová hospodářství a na jednom z nich seděl Tomáš Urban. Domy tenkráte neměly čísla, ale dá se před pokládat, že to bylo právě v prostoru pozdějšího čísla 39.
Celolán  tady znamenal hospodařit na 14ti hektarech půdy. To znamenalo mnoho dřiny a také umění hospodařit a řídit lidi, protože to nemohla jedna rodina obdělat. Mohlo tak zde žít až 5 rodin.
Tento grunt byl v Těšanech zvláštní tím, že jako jeden z mála odváděl daně pro Annenský klášter v Brně, zatím co ostatní, spolu se statkem to odváděli Dominikánskému klášteru. V roce 1666
se řády domluvili a i č.39 připadla Dominikánům.


Zde je rodokmen osmi generací jenž dle matrik hospodařily na gruntě č.39.
Turek se objevil v Těšanech až po smrti France Urbana.


Lízalová

Poslední paní domácí s příjmením Urbanová byla Anna rozená Lízalová. Je mi trošku záhadou jak se dívka ze čtvrtlánu dostala na celolán. Možná se divíte mému uvažování, ale já jsem trochu zažil staré sedláky a ti si sakra dali záležet na to jak velcí jsou. Ne každý jim byl roven. 
Byla tak krásná, že si ji Franc "vydupal" na rodičích?

V tom to bylo pro France jednodušší, jelikož otec byl po smrti  a matka měla mladého manžela. 
Tobias Urban, otec France, zemřel na choleru 15.11.1855. Jeho manželka Elisabeth Čermáková pocházela z č.52 a byla dcerou Vincence Čermáka.  Jak bylo v té době obvyklé po roce se znovu vdala a to za France Vahalu z čísla 17 (jeho matkou byla Anna Lízalová z Nesvačilka č.10, tak že byl strýcem Anny Lízalové provdané Urbanové). (Aby to bylo ještě zamotanější, tak Francovou babičkou byla Veronica Urbanová 1772-1831, pocházející z čísla 39)Na majetky si byli rovni, oba z celolánu, ale ne věkem, ženichovi bylo 25 a nevěsta byla o 16 roků starší.  Novomanželé obhospodařovali grunt 39, jelikož následník Franz nebyl plnoletý. Tam se jim narodilo i jedinné dítě, syn Tobias.  Byl tedy devátým dítětem Elisabethy, protože ta měla s Tobiasem Urbanem osm dětí. Tady mne napadá kolik čtenářů "polituje"  France, že si bere starou babu? Drama Maryša je právě o nerovném sňatku a tady je Franc s Elisabetou předešel v opačném gardu. Tobias si ve věku 22 roků vezme za manželku sedmnáctiletou Franciscu Horákovu, starší setru Maryše. I toto může být faktem proč se Maryša dostala na grunt po Urbanech.

 Ze čtyř hochů Urbanů přežil až poslední Franz. Z dívek se Barbara provdala roku 1868 za Jana Chalupu, starší Františka si vzala Martina Štěpánka v roce 1867.
Svobodným zůstával Franc,dědic gruntu narozený v roce 1848. Matka se manželem přestěhovala na další velké hospodářství a to č.46, a to nedaleko od č.39.
Přímo oproti domu měl na očích tři děvčata z pololánu  Ryšánkovi a jejich sousedku Poláčkovou, ale svatební volba padla na Annu Lízalovu z Nesvačilky č.11.
Možná i proto, že její matka byla Julie rozená Poláčková z č.22 oproti domu 39, kde zase byla paní domácí Magdalena rozená Lízalová, tedy teta Anny. Je možné, že tam mladá Anna sloužila a poznala se s Francem Urbanem. Já však na pouhé zalíbemí mladých lidí v tomto případě moc nevěřím. U tak velkých hospodářství platila jiná pravidla než láska.
Zde musím své tvrzení poopravit. Až koncem ledna 2017 si mi podařilo donutit Moravský Zemský Archiv doplnit kopie do matriky Nesvačilky. Tam jsem našel údaj o svatbě France a Anny. Z několika dodatků pod zápisem vyplívá, že asi nešlo o rychlý, neplánovaný sňatek. Žádosti o zplnoletění byly podány již více jak rok před svatbou. Ta se konala 3.6.1870. Nevěstě bylo 16 roků a dá se usuzovat, že svatba mohla být z lásky. Nebo též "dobrá práce" dohazovačky v podobě tety Magdaleny Poláčkové - také možné.


Dcera Marie se jim narodila 2,5 roku po svatbě.




Anna pocházela ze 7 dětí a narodila se 6.5.1854
http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/4130/?strana=88


Její otec se narodil na č.10, ale jeho otec pro něj dávno před svatbou zakoupil dům a hospodářství č.11 v sousedství. Ve vztahu ke mně byla Anna neteří mého prapradědečka.
V Nesvačilce byla v té době všechna hospodářství asi stejně velká, čtvrtlánová, to Urbanovo bylo zcela něco jiného.
 Dcera Marie se jim narodila v srpnu 1872, ale v prosinci umírá. Ještě se jim narodí 2.7.1877 syn Pavel.  Bohužel otec Franc Urban na podzim 1877  podlehl epidemii cholery ve věku pouhých 29 roků a jeho syn zemřel v březnu 1878.  Skončila vláda Urbanů na gruntě č.39. 
 Zůstala zde samotná Anna Urbanová ve věku pouhých 24 roků a "na krku" 14 hektarů polností. S tchyní spolu s nevlastním tchánem a strýcem v jedné osobě za zády.



Toto je ve stručnosti to základní co předcházelo tomu aby mohl Mrštík psát svoje drama. Jak jen vidíte z nástinu, tak mnohem větší dramata zažívají živé předlohy díla.
Prokazatelně 200 roků pracovali Urbani na gruntě č.39 a jejich čas naplnil úmrtí maličkého Pavla  Urbana. Osud tak chtěl. Mizely rody dříve, nyní a budou i nadále. Bez dětí není pokračování. To je život. Tuto krutost zažívali manželé Chalupovi na sousedním celolánu č.38, nebyl jim dopřán žádný potomek. Krutost o to větší, že manželkou Jany Chalupy byla Barbara Urbanová z gruntu č.39 a dožila se uctihodnoho věku 93 let. Zemřela v roce 1944. Za to její sestra  Franciška, provdaná za Martina Štěpánka, rodila 11x. Zde, na č.39, za rok se narodí nový dědic gruntu.

 Turek alias Vávra


V pátrání proč se dostala Anna Lízalová na č.39 jsem měl velice málo indicií, tak u Felixe Turka nemám žádné. Opravdu nevidím žádný důvod aby právě on vedl toto hospodářství.
Manžel Anny umírá 3. listopadu 1877. Její svatba s Felixem byla za půl roku, 14.5.1878. Nad její časností se není třeba podivovat. Prostě chyběl hospodář!
Podíváme-li se do matriky sňatků nalezneme v té době minimálně tyto "vhodné" partie pro svatbu Anny: Cyrill Viktorín  21 let pololáník z č.16
Josef Ryšánek 21 let  pololáník z č.49
Jan Horák 24 let  pololáník z č.150
Pavel Sedláček 33 let láník z č.29 
Jan Horák "vypadnul" ze seznamu nápadníků pro nutnost zůstat na hospodářství č.150, kde byl již vázán poviností starat se o hospodářství a sourozence. Jejich otec, ten co si se Štěpánem rozdělili č.19, totiž za dramatických okolností zemřel 10.11.1877. Připomínám, že je to týden po úmrtí France Urbana z gruntu č.39 na choleru.

http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/139/?strana=44
Překvapivý fakt zapsaný spisovatelem Kosmákem.
U Jana Horáka  a Františky Bučkové, jen malou prličku, že první dítě přišlo přesně 6 měsíců po svatbě.V 19. století to nebývalo časté.

Pavel Sedláček jenž byl nájemcem hostince dal přednost  dvaačtyřicetileté vdově Anně po Josefu Horákovi z č.19.  Josef Horák je ten co je zemřel násilnou smrtí tady v tom zápisi. Strýc Maryše. Anna vzala s sebou asi i 2 přeživší děti z manžeství s Josefem a porodila 2 další Pavlovi. Zde je zápis svatby Josefovy a Anniny dcery.

http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/138/?strana=99

Pochybuji, že se Anna a její děti polepšili. Adresa č.30 nepatřila mezi nejlepší. Chudý obecní domek u kovárny bez zahrady a polí. Zcela něco jiného než č.150. Možné je i to,že "neměli na vybranou", na gruntu č.150 vládnul Jan Horák a to nebyl její syn.

Jde o mé odhady a možná největší fakt proč tito čtyři dali přednost jiné je fakt, že za pět roků "nedala" Anna Urbanovi dědice, ba ani dítě. Dnes se možná tomuto faktu zasmějeme, ale o vdovy jenž porodily, byl mezi nápadníky vždy zájem. Prostá jistota pokračování rodu. Vdova bez dětí bylo velké riziko, že i nový manžel bude bez dětí.
Je prostě faktem, že Felix Turek se stal hospodářem na Urbanově hospodářství. Všichni vědí že byl z Borkovan. Tam měl jeho otec 1/4lánové hospodářství, jenž postačovalo v naší oblasti ke slušnému , selskému živobytí. Žádné terno, ale i vícečlennou rodinu jste z toho uživili.
Zde je nutno upozornit na fakt, že od roku 1850 přestalo platit dělení na láníky, protože sedláci se stali majiteli své půdy a mohli ji libovolně prodávat a také nakupovat. Dříve bylo možné prodat jen dům se všemi pozemky k němu náležícímu. Nesměli se dělit. Po tom datu se domy a pole dělily jak uvidíme na případě domu č.19, ale o tom až později.

Felixův otec Martin se také narodil v Borkovanech, ale děda, také samožrejmně Martin, se narodil jako všichni Turci před ním, v Kloboucích u Brna. Vzal si Mariannu Drštkovou z č.62.
Z pěti dalších sourozenců přežil dětský věk pouze Augustýn, jenž se oženil rok po Felixovi,  hospodařil na rodinném 1/4 lánu a jehož potomci tam žijí do dnes.
V Kloboucích byli Turci pouzí domkaři, což znamenalo, že měli dům, ale bez polí a museli se živit nádenickou prací.
V Lánovém Rejstříku z roku 1656 je zanešen Mathaus Turků jako držitel vinohradu:
http://www.mza.cz/a8web/a8apps1/d1/docs/D0001-158.htm

Přiženěním do Borkovan si Martin polepšil na společenském žebříčku a Felix povýšil v Těšanech ještě o krok výše. Při narození dětí se v matrice uvádí, že je 1/2láník, což znamená, že Anna přišla o část gruntu asi tchyni Elisabethou či vyplacením dvou švagrových po Urbanovi.
I tak zůstává jejich hospodářství nad zdejším průměrem. Dělení celolánů bylo zákonitým jevem modernizace zemědělství v oné době. Více zemědělců mohlo pracovat na své půdě. Většinou se dělili děti o majetek rodičů. Odhaduji že v době sňatku Felixe a Marianny (Maryša má napsáno při narození v matrice Marianna) snad v Těšanech nexistoval celolán. Totéž se dělo v celém okolí.

http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/138/?strana=72

Zápis svatby Felixe a Anny, kde je ona vedena jako vdova po celoláníku.
Zápisy narození v matrikách obsahují i povolání otce a tak při narození jejich prvního dítěte se dozvídáme, že Felix je "jen" 1/2láník

http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/10066/?strana=77

V plození dětí byl Felix jiný pašák než Franz. Za deset roků společného života s Annou se jim narodilo 6 dětí:
Martin 8.10.1879
+Maria 7.9.1881
Josefa 28.6.1883
+Maria 2.4.1884
Julia 22.5.1885
+Anna 27.1.1887
V dětském věku zemřeli dívky označené křížkem. Dva měsíce po úmrtí dcery Anny umírá  po vánocích 1887 na tuberkulózu i matka Anna. Bylo jí pouhých 33 roků.
Přitom její prababička Catherine Truhlářová zemřela ve věku 86 roků, to byli Anně 2 roky.
Její smrtí začíná drama jenž zná v naší zemi téměř každý. Napsal jej pod učitel (jak zněl jeho oficiální titul) Alois Mrštík. Ten přišel učit do Těšan 29.3.1886 a učil zde pouze 1 rok, tak že nezažil smrt Anny a již vůbec ne svatbu Maryše. Faktem však je že příběh "pasuje" do Těšan té doby pravdivě a přesně v popisu postav. Nelze brát osobně jednotlivé role, ty jsou zosobněněním chování všech sedláků. Je otázkou jak se dostával k informacím když učil v Divácích.
První inscenace hry byla 9.5.1894 v Praze.
Tak že zde máme grunt č.39 jenž přirozenou cestou získal nové majitele. Sedlácká pýcha selského rodu vlastně přišla na zmar neschopností splodit potomka. Nic nového pod sluncem aneb nic netrvá věčně. Čekejme bitvu o grunt.

14.12.2016 19.00






Marianna alias Maryša


Povídání o Maryše nezačnu "od Adama", ale od Antona, tedy jejího dědečka. Narodil se v roce 1799 jako třetí generace Horáků na takzvaném "Honzovském celolánu". U toho je zapsán hospodář Melchior Horák jenž byl Antonův dědeček. Je však možné, že jde o stejný celolán u kterého je v roce 1673 zapsán Jíra Horák. Toho jsem bohužel v matrice nenašel, ale může být prapradědou Melchiora ze stejného celolánu. Prostě stará selská rodina.
V roce 1825 si bere za manželku Viktorii Petlákovu z č.15 Také stará selská rodina z 1/2lánu. Jsou to ti Petláci ze kterých pocházel i literární Francek, alias Šimon Petlák. jest-li, že vás nyní napadlo, že její syn bude toho Francka odmítat, tak to ne, to zase tak jednoduché není, vlastně by to ani nešlo pro příbuzenský vztah.  Měli spolu s Antonem tři děti a v 31 letech 7.12.1835 ona umírá.  Za pouhé dva měsíce přichází do gruntu nová paní, o 10 let mladší Viktorie, Teresie Čermáková.  Tak to prostě chodilo. Bylo nutné jednat rychle. V domě byly tři malé děti a na jaro bylo potřeba mít doma hospodyni. Opakuji, že celolán bylo 14 hektarů polí. Pro srovnání plocha Václavského náměstí jsou pouhé 4 hektary. 
I nová domácí to zvládala a ještě připravila do dospělosti své 4 děti a tři po Viktorii. Nevím kdo byl předurčen převzít grunt jako celek, ale odkupem polí si je mohli noví majitelé s nimi dělit dle své libosti. Vykristalizovali dva kteří chtěli na gruntu hospodařit - Teresiin syn Štěpán ročník 1837 a Viktoriin  Josef ročník 1829
První se samozřejmě oženil Josef a to v Moutnicích s Marianou Hrdličkovou. Tam také manželé žili a narodily se jim tam děti Jan a Julie.Je možné že Josef vypomáhal tchánovi s prací, jelikož on byl padesátník. Možná také vyčkávali zda jediný syn Johana Hrdličky maličký Mathias přežije dětská léta a převezme grunt. Přežil, a tak třetí dítě Josefa a Marianny se narodil na č.19 v Těšanech. To se oženil i nevlastní bratr Štěpán a tak zde byli dva dědici. Co dva, on vlastně ještě jeden přibyl i když otec obou bratrů již zemřel. Štěpán totiž získal bratra jeden a půl roku po otcově smrti. Ano. Vdova Teresie Horáková porodila syna a dala mu jméno Josef. Neděste se, bylo jí pouhých 41 roků. Svatby vnučky Maryše se nedočkala, zemřela na č.19 v roce 1874.
                                   http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/4466/?strana=148

Nevíme kdo byl otcem, ale ku cti Teresie tento syn nezasahoval do boje o grunt. Oženil se s Filipínou Adámkovou a žili v Těšanech.

Doklad o dělení gruntu je u zápisu prvního dítěte Štěpána. Je tam uvedeno číslo domu 19a. To číslo zůstalo jeho domu a Josefova polovina dostala číslo 150.
http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/10066/?strana=12

Hned nad tímto zápisem je zápis s čísle 17a , jenž svědčí také o dělení gruntu Vahalů.
Tímto máme rozdělené pole pro další vývoj dramatu. Maryša se narodí na čísle 19. Ne jako Maryša, ale Marianna. To známější jméno zlidovělé oslovení Marie. Prostě v tvrdé době se i tvrdě mluvilo. I já si pamatuji na jména starých tet jako Haneša, Veruna, Mařena, Jozyna....... Bylo to zcela běžné oslovení stejně jako Francek, Pepek ....

http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/10066/?strana=21

Maryša se narodila 4.11.1867. 
Její matkou byla Julie Chalupová z čísla 38, tedy z toho čísla kde žije její bratr bez dětí, s Barborou Urbanovou. . To v gruntu č.39 hospodařil Franz Vahala s Teresií Čermákovou.  









Její dětská léta rychle uběhla a asi je přežila ve zdraví. Nemocný v té době neměl šanci dožít se vyššího věku ba ani dospělosti.Měla později 8 sourozenců různého věku.


Když přichází na č.39 Felix Turek jako ženich je jí 11 roků a možná jako dívka, Anně závidí lesk svatby.
Otec Štěpán se staral aby "udal" své děti "na trhu života". První dceru Františku provdal v jejích 17ti letech za Tobiase Vahalu. Že vám to jméno něco říká? Jde o jediné dítě z nerovného svazku France Vahalu a vdovy Elisabeth Urbanové rozené Čermákové z č.39. To již ale žili na čísle 46 přímo oproti domu č.19. To tam ještě nestál dnešní kostel.


Všechna jmenovaná čísla domů jsou na mapě. 15 je samozřejmě mezi 14 a 16, vedle 39 je šálek kávy a to je č.38.

Když po vánocích 1887 umírá Anna Urbanová otec Štěpán Horák "zavětří" příležitost provdat Mariannu. Možná rozpoznal, že Felix je schopný hospodář, no to museli mít Horáci "nos", jinak by dvě staletí nedrželi grunt takové velikosti.. Samozřejmě že byli i jiní nápadníci přiměřeného věku k Marianně: Augustín Svoboda č.12, Franc a Vincek Čermákovi z č.52, Johan Sedláček č.41 či Josef Buček ze 42.
Ovšem byly také konkurentky dobrých hospodářství:  Magdaléna Horáková č.55, Marie Sedláčková č.53, Maria Vahalová č.57 Helena Chalupová č. 47 a jistě i další. Prostě tady byla příležitost a Štěpán se jí chopil. Dobře mi napsal jeden přítel z branže, že rodiče brali děti jako vlastnictví, dobrém i zlém. 
Prostě Maryšu nabídnul a nabídka byla přijata. Zcela běžná praxe té doby. Nic vyjímečného. vyjímečné bylo pouze to, že o tom slyšel (nemohl zažít, učil jinde) jeden literát a vzal to jako dobré téma pro divadelní hru. Mrštík jako nápadník Maryše neměl pražádnou šanci uspět. Postavení učitelů na vesnici bylo v očích velkých sedláků na úrovni jejich čeledínů. To byl fakt té doby. Možno se Mrštík, jako "správný Čech" pomstil tou otrávenou kávou. Dokáži si docela živě představit jak, při psaní textu hry, s úsměvem "nechává Maryšu sypat jed do Felixova kafé".
Nikde jsem nečetl názor, že zatím kafíčkem mohlo stát i to že šlo katolíky a Mrštík byl evangelík. Jistě se mu "lépe" vykreslovali ty hamižné postavy.

Ona Maryša vlastně měla zkušenost přímo z rodiny, i když ji moc nezažila. Její babička Teresie, ta co porodila roka půl po smrti manžela, bylo 14 roků mladší dědečka. Asi to měli rodově v genech, protože později bratr Bartl měl také o 14 roků mladší ženu. Teta Francisca provdaná Milotová byla od manžela 20 roků mladší.Jistě bylo ve vsi více takových sňatků a jí to nepřipadalo tak nenormální jako nám dnes. Dovedla se starat i o malé děti, jelikož doma měla ročního bratra. Proto ji třeba neděsily tři Felixovi děti z prvního manželství. Věděla též, že nezdědí grunt a bála se osudu své nevlastní tety Anny, jenž opustila č.150 is dětmi do obecního domku č.30.
Na svém rodném domě mohla zůstat pouze jako "stará panna" sloužící rodině, ale nikdy ne jako provdaná se svou rodinou.
Z doslechu vím, že Maryša Felixovi vykala celý život. Nevím zda je ta informace pravdivá, ale v té době to nebylo nic divného. Mám informaci z Moutnic kde panu Tobiáši Putnovu jeho o mnoho let mladší manželka "onikala" - "Tobiáš, jdou sem".






Šimon alias Francek



A co Francek, alias Šimon Petlák? Možná tak bylo, možná nebylo,možná to zveličil Mrštík pro zvětšení dramatu. Je také možné, že Šimon "vypadnul" ze seznamu nápadníků  Maryše, protože byl Petlák, stejně jako matka jeho konkurenčního bratra co jej připravil o půlku gruntu. Jsou povahy různé a ty sedlácké "jsou ještě tvrdší". To by musel být "jó pracant" aby tento handicap odstranil. O tom by svědčila ona hláška směrem k Franckovi alias Šimonovi  "taková nuzota, to nikdy"!   Je však pravdou že ten Šimon žádná nuzota nebyl, byl Štěpánovi roven jako dědic pololánu. To v Štěpánovi ještě doutnali zbytky celoláníkové pýchy.  Jest-li "něco bylo" mezi Šimonem a Maryšou, tak se rychle přispůsobili přání rodičů.

Jako perlička zní fakt, že Šimonův dědeček pojal za druhou manželku 27.6.1851 slečnu Fany Tesařovou ze Šitbořic. Jemu bylo 38 a ona měla 23 roků.

Rodokmen opravdového Francka, tedy Šimona.
Čtyři roky po svatbě Maryše se žení i on. Bere si za manželku místní Marii Sýkorovu a mají také spoustu dětí. Na rozdíl od Horáků, žijí na "svém gruntu" dodnes stejně jako Turci.
Během jejich života, jako by symbolicky, vyrostla mezi jejich domy budova kostela.


Vůbec se nedivím, že hra v Těšanech v té době působila rozhořčení. Kulturní úroveň obyvatel byla nízká a pohled na vlastní jednání musel být zdrcující. Dnes mohou být zdejší hrdi, třeba jen na to, že jejich předkové jsou obrazem té doby.

Zde jsem smazal -pokračování příště. Není kam pokračovat. Chtěl jsem jenom popsat jak přišla Marianna Horáková na hospodářství č.39 v Těšanech dle zápisů v matrikách.


Vít Lízal


INDEX
Buček JosefTěšany č.42, možný nápadník Maryše
Bučková Františkanar. 31.3.1856, na č.42 oproti gruntů č.19 a 150, manželka Johana (Jana) Horáka z č.150
Čermák FranzTěšany č.52, možný nápadník Maryše
Čermák VincenzTěšany č.52, možný nápadník Maryše
Čermák Vincenznar.1788 Těšany č.52, držitel celolánu, rodiče Franz a Marina, manželka Anna Horáková, otec Elisabeth Čermákové
Čermáková Elisabethnar.1818 na č.52, rodiče Vincenz Čermák a Anna Horáková z č.19, manželka Tobiase Urbana, matka Franze Urbana a Tobiase Vahalu
Francek předlohou je Šimon Petlák, nar.14.1.1867, otec Paul a matka Marie Bučková, manželka Marie Sýkorová
Horák Antonín1779-1853 Těšany 19, dědeček Maryše,otec Thomas a matka Marianna Sedláčková, jeho maželce se narodil syn rok a půl po jeho smrti
Horák Jan (Johan)nar.3.12.1854 Moutnice 14,syn Josefa Horáka a Marianny Hrdličkové z Moutnic, dědic gruntu č.150, manžel Františky Bučkové
Horák Jíradržitel Horákova celolánu v roce 1673, není uveden v rodokmenu
Horák Josef13.12.1829 - 10-11-1877, syn Antonína Horáka a jeho první ženy Viktorie Petlákové, manžel Marianny Hrdličkové a Anny Boháčkové, Maryšin strýc
Horák Josef19.1.1854 Těšany 19, nemanželský syn Teresie Horákové roz. Čermákové, manžel Filipíny Adámkové
Horák Melchiornar, 1724, rodiče Symon a Johana Bílková,dědeček Antonína Horáka
Horáková Annanar.1793 Těšany 19, rodiče Thomas Horák a Marianna Sedláčková, matka Elisabeth Čermákové, sestra Antonína Horáka dědečka Myryše
Horáková Magdaléna Těšany 55, možná nevěsta pro Felixe
Hrdličková Mariannanar.1833v Moutnicích č.14, umírá 1863 v Těšany č.19, první manželka Josefa Horáka
Husákv době Maryšina života, nejrozšířenější příjmení v Nesvačilce, i dnes patří mezi častá příjmení
Chalupa Jannar. 1843, manžel Barbary Urbanové z bezdětného manželství
Chalupová HelenaTěšany 47, možná nevěsta pro Felixe
Chalupová Juliananar.8.12.1840 Těšany 38, umírá 27.4.1935 Těšany č.19 ( 95 roků), matka Maryše, švagrová bezdětné Barbory Urbanové z č.39
Charvátová Anna18.30-1879, manželka Martina Turka, matka Felixe Turka, narozena v Kloboucích, dcera Bartholomeuse Charváta
Juříček Janpřibližně narozen 1640, držitel celolánu v Těšanech v Lánových rejstřících roku 1656,
Kosmák Václavkněz v Moutnicích 1872-1877, matrikář a spisovatel
Lízalová AnnaNesvačilka č.10, nar. 10.7.1800 - 1836, rodiče Fransig Lízal a Catherine Truhlářová, manžel Hieronimus Vahala z Těšan č.17, oba jsou rodiče Franze Vahali
Lízalová AnnaNesvačilka č.11, 6.5.1854 - 27.12.1887, rodiče Franz Lízal a Juliana Poláčková, manželka Franze Urbana a po té první žena Felixe Turka
Lízalová Magdalénanar. 1823 v Nesvačilce č.10, neteř Anny Vahalové roz. Lízalové č.10, teta Anny Urbanové roz. Lízalové č.11, provdaná za Josefa Poláčka z č.21 v Těšanech
Maryša4.11.1867 - 27.12.1947, vlastním jménem Marianna Horáková z Těšan č.19, provdaná Turková , otec Štěpán Horák matka Juliana Chalupová
Moutniceobec s kostelem pod jehož farnost patřili i Těšany a Nesvačilka
Mrštík Aloisautor dramatu Maryša, pod učitel v Těšanech ve školním ročníku 1886-18887
Petláková Viktorienar.1803 Těšany 15, umírá 1835 Těšany 19, rodiče Martin Petlák a Catherina Štěpánková, první manželka Antonína Horáka
Poláčková Juliana1828-1918, matka Anny Lízalové č.11, narozena v Těšanech č.21
Putna Tobiáš1878-1958 vážený občan z Moutnic s mladou manželkou
Ryšánek Josefsyn pololáníka v Těšanech, konkurent Felixe Turka před svatbou s Annou
Sedláček JohanTěšany č.41, možný nápadník Maryše
Sedláček Pavelsynek celoláníka Josepha Štěpánka a Barbary Ryšavé, nar 1847 Těšany 41, manžel vdovy Anny Horákové roz. Boháčkové
Sedláčková MarieTěšany 53, možná nevěsta pro Felixe
Svoboda AugustínTěšany č.12, možný nápadník Maryše
Šimon Petlákalias Francek
Truhlářová Catherine1775-1856, prababička Anny Urbanové roz. Lízalové z Nesvačilky, dožila se věku 86 roků
Turek Felix6.11.1852 v Borkovanech, umírá 6.3.1927 v Těšanech, manžel Anny Lízalové č.11 provdané Urbanové a Marianny Horákové zvané Maryša
Turek Martin1828-1863 žil v Borkovanech, manžel Anny Charvátové, otec Felixe Turka, syn Martina Turka z Klobouk u Brna
Turek Martin1801-1859, narozen v Kloboucích u Brna , otec Martina Turka, dědeček Felixe Turka, svatbou s Mariannou Držkovou se přiženil do Borkovan
Turek Martin8.10.1879 - 20.9.1960 syn Felixe Turka a Anny Urbanové roz. Lízalové, manžel Marie Kramářové z Dambořic
Turková Anna27.1.1887-15.10.1887, dcera Felixe Turka a Anny Urbanové roz. Lízalové
Turková Josefa28.6.1883 dcera Felixe Turka a Anny Urbanové roz. Lízalové, provdaná za Jana Čermáka č.51
Turková Julia22.5.1885 - 9.5.1889, dcera Felixe Turka a Anny Urbanové roz. Lízalové, provdaná za Josefa Chalupu z č.23,
Turková Maria7.9.18981- 21.1.1883, dcera Felixe Turka a Anny Urbanové roz.Lízalové
Turková Maria2.4.1884 druhá toho jména, dcera Felixe Turka a Anny Urbanové- Lízalové
Urban Franz21.7.1848 - 3.11.1877, poslední Urban na č.39, syn Tobiase Urbana a Elisabeth Čermákové
Urban Martinpřibližně narozen 1640, držitel celolánu v Těšanech v Lánových rejstřících roku 1656, první v rodokmenu, otec Jana Urbana
Urban Pavel2.7.1877 - 10.3.1878, syn Franze Urbana a Anny Lízalové č.11
Urban Tobias5.12.1813 - 15.11.1855, manžel Elisabet Čermákové, otec Franze Urbana, tchán Anny Lízalové č.11
Urban Tomášnar. 10.12.1694, držitel celolánu dle Tereziánského katastru z roku 1749, manželka Polexina Jansová, syn Jana Urbana, Paula Urbana
Urbanová Barbara10.11.1855 - 17.7.1944, dcera Tobiase Urbana a Elisabeth Čermákové, manželka Jana Chalupu z č.38, bezdětná
Urbanová Franciška2.4.1846 - 3.2.1938, dcera Tobiase Urbana a Elisabeth Čermákové, manželka Martina Štěpánka, matka 11 dětí
Urbanová Maria11.8.1872 - 31.12.1872, dcera Franze Urbana a Anny Lízalové
Vahala Franznar. Těšany 17 17.3.1834 - 24.7.1881, syn Hyerinimuse Vahalu a Anny Lízaloví č.10, manžel Elisabeth Čermákové a otec Tobiase Vahalu
Vahalová MarieTěšany 57, možná nevěsta pro Felixe
Viktorín Cyrillsyn pololáníka v Těšanech, konkurent Felixe Turka před svatbou s Annou








PS:
jak to že se tam objevil Felix Turek?
jistě to není náhoda, ale já nemám jedinou indicii kdo a proč tak volil.
poraďte




24.11.2017
email z národního divadla v Praze


Dobrý den, děkuju; na Váš blog jsem narazila už v průběhu příprav inscenace. Je to opravdu precizní a zajímavá práce.
Zdravím Vás z Prahy,

Marta Ljubková

11.12.2017
Další důkaz že Maryša nebyla jedinou obětí sňatků jenž řídili rodiče, nebo že by tento sňatek byl z lásky?

Rok 1899 a svatba dcery správce těšanského zámku.


V roce 1908 potkalo "štěstí" nerovného sňatku i Maryšinu neteř:
http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/138/?strana=111

Ihned za tímto zápisem je svatba 41 roků starého sedláka z Moutnic se 27 roků starou selkou z Těšan, samozřejmě Horákovou.




Žádné komentáře:

Okomentovat